Vyběhla jsem v Ďáblickém háji a po chvilce jsem se chytla jiné běžkyně, paní s pejskem. Běželi relativně pomalu, ale přede mnou byl kopec, takže jsem se tempu přizpůsobila, protože jsem věděla, že kopec bude problém tak jako tak.
Kopečků je na spodní cestě Ďábličákem víc, na konci se ale stoupá relativně hodně, tam jsem si udělala zase pár výpadů (20) a zbytek jsem spíše rychle vyšla než vyběhla. Pak jsem si ale musela na chvilku odpočinout, protože kombinace výpadů a výklusu do kopečka byla na mě hodně a především s vědomím, že domů je to ještě daleko.
Zrovna tam jsem přišla na to, že mi Nike+ running aplikace nezapočítala skoro nic z dosavadních 1,4 km - jak už jsem avizovala před pár týdny, při běhání si pouštím kromě Nike+ aplikace také Endomondo - tentokrát to byl úplný "life saver", protože tento běh nemít v historii by mě moc mrzelo. Byl nejdelší a v první části jsem se hodně natrápila...
Po krátkém odpočinku a protažení nohou jsem se vydala dál směrem k Ďáblické hvězdárně na konci lesa a pak po spodní pěšince zpátky. Moje nohy a potažmo celé tělo, ale dnešní ráno prostě nebyly ve formě - celou spodní pěšinku, která má asi 1,3 km jsem se hrozně protrápila - začal mě trošku trápit kotník na pravé noze, po chvilce jsem začala cítit levé koleno a okostice na holeni stejné nohy... musela jsem si opravdu sednout na lavičku a chvilku se vydýchat a následně protáhnout. Ještě nikdy mě tolik věcí během běhu nepotrápilo, takže mě to i trošku vystrašilo!
Asi za 5 minut šla kolem paní s nádherným zlatým retrivrem, který byl hrozně přátelský, podrbala jsem si ho, a jak se na mě tak usmál retrívříma očima, tak jsem věděla, že to prostě dám! Vstala jsem a vyběhla! Na začátek lesa, kde je točna tramvají, pak Žernoseckou ulicí, kde jsem snad nikdy nebyla pěšky (vždy jsem jen projížděla autem), pak mezi Kobyliskými vilkami - pokud chcete někdy bydlet na klidném místě v Praze se skvělou dostupností MHD i autem, kde je spousta zeleně i všech obchodů - doporučuji zkusit Kobylisy! Tuhle čtvrť prostě miluji - kromě pár bytových a panelových domů jsou tady samé vilky a s nimi i úžasný klid. =) No nic, necháme reklamy na lokalitu a přesuneme se zpět k mému běhu!
Ještě na Žernosecké mě začalo trochu píchat na boku - což se mi za mou běžeckou "éru" taky ještě nestalo, takže další krátký odpočinek. Nakonec jsem si mezi vilkami udělala ještě 10 výpadů a běžela kolem metra zpátky domů.
Dnes mě těch 5,25 km skutečně dalo hodně zabrat, ale teď, když už jsem doma, jsem spokojená, že jsem to dala! Jen doufám, že kotník, okostice a koleno příště už zlobit nebudou!
- Běh: 5,25 km
- Čas: 00:28:17
- Průměrné tempo: 5:23 min/km
- Převýšení: 49 m
- Terén: asfalt, štěrk/lesní cesty
- Počet běhů: 14
- Total km: 39,99 km
Komentáře
Okomentovat