Nový měsíc, nový začátek!
Dnes to ale nebyl poklidný start měsíce. Celé mé běžecké "kvality" (zatím nabrané) se sypou, jako domeček z karet. Možná jsem teď nastartovala do tras, které nezvládnu nebo je to jen dočasná slabost.
Vyběhla jsem ráno v půl sedmé, ale nechtělo se mi běžet klasickou trasu na Okrouhlík, řekla jsem si, že už jí mám hodně okoukanou - což je další problém! Když běhám ráno, nemůžu se sebrat a jet třeba MHD/autem někam daleko a tam se proběhnout. Pořád musím být někde blízko domova, abych se stihla vrátit včas a jít do práce. Tak se stane, že se vám po 3 měsících okouká nějaké místo. Příště to asi bude zase lepší, ale dnes to bylo prostě tak.
Vyběhla jsem tedy cestu, kde jsem asi v životě nebyla. U zastávky tramvaje Kyselova jsem se dala parkem mezi paneláky na Ládví směrem k Ďáblickému háji, kde jsem oběhla okruh, který jsem běžela už v sobotu. Zpět pak mezi vilkami v Kobylisích, kolem metra a domů.
Cesta to byla relativně dlouhá, ale vzdálenost jako taková není problém. Spíš je to v kopcích, zatím v nich nejsem nijak dobrá a celý první úsek a pak i části v Ďábličáku jsou prostě do kopce, to mě hodně vysílí a pak musím odpočívat. Na druhou stranu je to ale v lese krásné a když si pak člověk na chvilku sedne na lavičku a dívá se do přírody, tak je mu hrozně fajn. =)
Po cestě jsem zase dělala výpady, abychom z toho nevypadla. Ještě v lese jsem jich udělala 10 do kopce a pak dalších 20 dole skoro až u metra, v takové zapadlé uličce mezi vilkami, kde nechodí moc lidí.
Dnes to ale nebyl poklidný start měsíce. Celé mé běžecké "kvality" (zatím nabrané) se sypou, jako domeček z karet. Možná jsem teď nastartovala do tras, které nezvládnu nebo je to jen dočasná slabost.
Vyběhla jsem ráno v půl sedmé, ale nechtělo se mi běžet klasickou trasu na Okrouhlík, řekla jsem si, že už jí mám hodně okoukanou - což je další problém! Když běhám ráno, nemůžu se sebrat a jet třeba MHD/autem někam daleko a tam se proběhnout. Pořád musím být někde blízko domova, abych se stihla vrátit včas a jít do práce. Tak se stane, že se vám po 3 měsících okouká nějaké místo. Příště to asi bude zase lepší, ale dnes to bylo prostě tak.
Vyběhla jsem tedy cestu, kde jsem asi v životě nebyla. U zastávky tramvaje Kyselova jsem se dala parkem mezi paneláky na Ládví směrem k Ďáblickému háji, kde jsem oběhla okruh, který jsem běžela už v sobotu. Zpět pak mezi vilkami v Kobylisích, kolem metra a domů.
Cesta to byla relativně dlouhá, ale vzdálenost jako taková není problém. Spíš je to v kopcích, zatím v nich nejsem nijak dobrá a celý první úsek a pak i části v Ďábličáku jsou prostě do kopce, to mě hodně vysílí a pak musím odpočívat. Na druhou stranu je to ale v lese krásné a když si pak člověk na chvilku sedne na lavičku a dívá se do přírody, tak je mu hrozně fajn. =)
Po cestě jsem zase dělala výpady, abychom z toho nevypadla. Ještě v lese jsem jich udělala 10 do kopce a pak dalších 20 dole skoro až u metra, v takové zapadlé uličce mezi vilkami, kde nechodí moc lidí.
- Běh: 5,89 km
- Čas: 00:34:16
- Průměrné tempo: 5:49 min/km
- Převýšení: 58 m
- Terén: asfalt, štěrk/lesní cesty
- Počet běhů: 15
- Total km: 45,88 km
Btw. podívejte se pořádně na obrázek a trasu, kterou mi Nike+ Running do fotky doplnil. Vidíte v té vrchní části osmičky ty mezery v cestě? To je opět ta samá stezka, kterou mi v minulém běhu nezměřil vůbec. Tentokrát sice změřil, ale udělal tam takového díry, jako kdybych snad ty části přeskočila. Proto je i tentokrát délka trasy z Endomondo, protože se lišila o cca 400 m, a to už je docela rozdíl - při dřívějších cestách je totiž rozdíl max. 80 m.
Komentáře
Okomentovat