Když přijde píchání na boku --- 4,03 km

Další den, další ranní běh. 
Dnes mi dalo vstávaní trošku zabrat. Neměla jsem totiž chuť vyběhnout na stejnou trasu jako obvykle. Proto jsem ještě v teple, pod peřinou, vymýšlela různé varianty nadcházejícího výběhu. 
Když jsem se tedy konečně vykopala z postele a oblékla si běžecké oblečení bylo už 7 hodin. 
Tentokrát jsem, jak už jsem avizovala, chtěla běžet jinou trasu než vždycky. Vyběhla jsem tedy již od domu a vzala jsem to v obráceném směru. Běžela jsem Trojskou ulicí a zapadla v druhé uličce doprava mezi rodinné a nízké bytové domy. Upřímně, nikdy jsem v těch končinách nebyla. Proběhla jsem se kolem ZŠ Na Šutce, kde už čekal první nedočkavý školáček na své kamarády, až se vrátí po prázdninách zase zpátky do lavic. Zjistila jsem také, že u školy mají pěkný běžecký ovál. =)
Dál jsem to proběhla mezi domy na hlavní, která vede z Bohnic do Kobylis a vzadu až k sídlišti na Ladví. Tam mě poprvé, od startu mé slibné běžecké kariéry začalo píchat na boku. Nestává se mi to často, protože už za dětských let jsem běhala na táboře hry, které nebyly z nejkratších a tehdy mě starší děti naučily, že pokud budu pravidelně dýchat, nebude mne píchat na boku. Do dnes tedy praktikuji tři kroky nádech a tři kroky výdech. Dnes jsme se ale nejspíš zasnila a nějak jsem tomu počítání moc nedala. 
Po proti-píchacím odpočinku jsem se vydala zpět, opět kolem škol, kde už byla koncentrace děti o poznání vyšší a zpátky domů. 
U dveří jsem zjistila, že mi chybí 50 m do 4 km, tak jsem udělala trošku podvodné malé kolečko po cestě od domu a zpět. - Podvod to nebyl, běžela jsem rychleji než za celý uplynulý běh! =) 
Dnes to bylo fajn, až na píchání na boku jsem si první zářijový běh pěkně užila! A zároveň jsem začala svůj 4. běžecký měsíc (ten jeden květnový běh nepočítám).
  • Běh: 4,03 km
  • Čas: 00:22:58
  • Průměrné tempo: 5:42 min/km
  • Převýšení: 30 m 
  • Terén: asfalt
  • Počet běhů: 25
  • Total km: 86,03 km

Komentáře